Jan Suchopárek: Chápu zklamání, ale snad jsme lidem udělali výkony na turnaji radost
Podobné zklamání už Jan Suchopárek jednou na mistrovství Evropy zažil. Jako hráč byl u toho přímo na hřišti, když Česká republika ve finále Eura 1996 dostala zlatý gól a prohrála s Německem v prodloužení 1:2. Nyní se pro něj historie prakticky opakovala, když jako trenér musel skousnout hodně podobný scénář v semifinálovém utkání jeho týmu na Euru s Anglií.
„Na mých hodinkách bylo pět vteřin do konce, když jsme dostali gól. Samozřejmě, že takovýhle zápas takhle prohrát si nepřeje nikdo, ani hráči, ani trenér. Musím ale poděkovat hráčům za předvedený výkon. Řekl bych, že hráli až za hranicemi svých možností, ale bylo to dané tím, že hráli semifinále mistrovství Evropy. Věděl jsem, že v nich je daleko víc, než jsme do současné doby předváděli. Nikdy jsem nepochyboval o tom, že tito hráči mohou reprezentovat naši zemi na takovéto úrovni. Vždycky jsem tomuto týmu věřil, což dneska potvrdil. I když se nám nepovedl můj cíl, vyhrát mistrovství Evropy. Pro nás dneska tímto turnaj skončil, ale budeme dlouho vzpomínat na krásnou zemi Gruzii, skvělou organizaci a na super podmínky, které jsme tady měli,“ řekl Suchopárek na tiskové konferenci po utkání. A po pár minutách se mohl vrátit k celému turnaji.
Teď je hodnocení krátce po takovém zápase asi těžké, ale přesto, jaký to byl turnaj pro českou devatenáctku?
„Samozřejmě, že nejsem spokojený s tím, že jsme prohráli v semifinále, ale musím hráčům poděkovat za předvedený výkon. Bylo to vyvrcholení naší práce na tomto turnaji, nejenom hráčů, ale celého realizačního týmu. Prohrát pět vteřin před koncem je hrozné, ale na světě jsou samozřejmě horší věci. Hráčům jsem pogratuloval a řekl jsem jim, že dnešní výkon je pro ně odrazovým můstkem do profesionálního fotbalu a třeba i do reprezentace. V Anglii jsme dostali ve finále mistrovství Evropy gól a byl konec, takže vím dobře, co teď hráči prožívají, když někteří brečí. Chápu je.“
Jak hodnotíte vystoupení týmu na celém turnaji?
„Náš výkon na turnaji stoupal, i když druhý poločas zápasu s Gruzií směrem dopředu nebyl dobrý. Ale sebevědomí hráčů a taktická vyspělost byly čím dál tím vyšší a dokázali jsme se popasovat a v některých fázích zápasů být i lepší než týmy, které určitě mají lepší individuální kvalitu a patří do evropské špičky a hrají ve světových klubech. Je to pro nás pro všechny obrovská zkušenost a pevně věřím, že i fotbaloví fanoušci u nás v České republice byli spokojení.“
Předčil tým vaše očekávání?
„Nepředčil. Čekal jsem to, jak jsme hráli. Bylo jen otázkou času, kdy budeme schopni přidat nadstavbu v ofenzivní části. Dnes proti Anglii už tam určité pasáže byly, a kdybychom byli ve finále, tak Portugalce zválcujeme.“
Jak vyznívá porovnání českého fotbalu a evropského v této věkové kategorii?
„Technické nedostatky, které oproti ostatním soupeřům máme, jsme nahradili nasazením, plněním taktických pokynů a pak také určitou uvolněností v části zápasu s Anglií. Řekl bych, že naši hráči jsou někdy zbytečně nervózní, zbytečně se bojí chyb, soupeři tohle vůbec neřeší. Snažili jsme se, aby tohle hráči pochopili a ničeho se nebáli, že tu kvalitu mají.“