V obsáhlém rozhovoru pro náš web promluvil o tom, jaká je to pro něj čest, či kam by chtěl český plážový fotbal posunout. „Nebojím se žádných výzev a to chci přenést i na hráče,“ říká. A jak moc pikantní by pro něj byl vzájemný zápas s Polskem?

Jak jsi nahlížel na český plážový fotbal před svým příchodem?
„Ze všeho nejdřív bych chtěl říct, že jsem moc rád, že spolu děláme rozhovor, že můžu odpovědět na dotazy a přiblížit se tak fanouškům plážového fotbalu v Česku zase o něco blíž. Z pochopitelných důvodů jsem se nejvíce soustředil na polskou reprezentaci a dění v divizi A. Plážový fotbal je však mou vášní, takže mě zajímá vše, co s ním souvisí. Tedy i to, co se děje v nižších divizích, takže představu o úrovni českého týmu jsem měl. Viděl jsem, že děláte pokroky, a očekával jsem, že postoupíte do divize A. Bylo skvělé, že se to loni podařilo. Český plážový fotbal mi každopádně nebyl neznámý. V roce 2014 jsme se s mým mužským týmem BSC Grembach Lodž zúčastnili zimního turnaje pořádaného v Praze. Později jsem Prahu navštívil ještě dvakrát se svým ženským týmem. Jakmile bylo jasné, že se stanu trenérem české reprezentace, zhlédl jsem všechny zápasy dostupné na internetu. Zanalyzoval jsem si je, poznal lépe hráče a pak jsem věděl, na co si dát v první fázi své práce pozor. Přiznám se, že mnohem lépe jsem znal ženskou reprezentaci, se kterou jsem měl možnost se utkat v přípravných zápasech. Chtěl bych i touto cestou pogratulovat trenérovi Radimovi Nečasovi k úspěchu, kterého se svými hráčkami v minulé sezoně dosáhl.“

Znal jsi nějaké hráče už předtím?
„Znal jsem lidi, kteří řídí český plážový fotbal – Jan Dámec, Daniel Přibyl, Kuba Jeřábek. Spojila nás vášeň pro plážový fotbal. Hráče jsem znal o něco méně, i když jsem je měl možnost vidět v akci během zápasů v divizi B. Neznalost českých hráčů na mezinárodním poli do značné míry vyplývala z jejich působení v divizi B, což se nyní změní. Tuto neznalost českých hráčů ze strany ostatních zahraničních týmů budu chtít proměnit ve výhodu. Od letošního roku budou na programu zápasy proti Portugalsku, Španělsku, Itálii, Švýcarsku… Novým podmínkám musíme přizpůsobit naší herní úroveň.“

Máš za sebou prvních pár týdnů, proběhl první kemp s reprezentací. Co ti ukázal?
„Máme za sebou jen jeden společný kemp, ale už toho vím hodně a musím přiznat, že jsem spokojený s tím, co jsem viděl. Je tu skupina zajímavých hráčů, kterým je potřeba zajistit dobré podmínky pro rozvoj. Musíme z nich postavit dostatečně silný tým, aby mohl konkurovat těm nejlepším. Hráči jsou různého věku, někdy je věkový rozdíl až 20 let, ale to mi vůbec nevadí. V národním týmu by měli hrát nejlepší hráči bez ohledu na věk. Chci také bedlivě sledovat hráče, kteří hrají v týmu do 20 let, a tak jsem navrhl trenérovi juniorského týmu Michalu Lukičovi, aby se připojil k mému realizačnímu týmu. Budeme tak společně sledovat progres mladých hráčů a případně jim dáme šanci hrát v A týmu. Čeká nás spousta práce. Nečekejte prosím, že se česká reprezentace hned zařadí mezi favority. Jedná se o postupný proces rozložený do dvou až tří let.“

Na čem budeš chtít zapracovat?
„Teď jsme uprostřed zimy, v této fázi intenzivně pracujeme na fyzické a pohybové přípravě. Největší roli zde bude hrát můj asistent. Požádal jsem české vedení plážového fotbalu, aby mi umožnilo zařadit do realizačního týmu kondičního trenéra, se kterým jsem dosud pracoval v Polsku. Daniel Glowacki je ve svém oboru jedním z největších specialistů v Polsku a je zodpovědný za všechny úspěchy, kterých jsme s týmy Grembachu dosáhli. Budu mít tedy jistotu, že hráči budou na sezonu dobře fyzicky připravení.“

A co dále?
„Určitě budu chtít zlepšit techniku hráčů. Technika je podstatou plážového fotbalu a měli byste jí věnovat tolik času jako obecné fyzické přípravě. V další fázi zavedeme první prvky taktiky. Musíme si vytvořit určité herní vzorce a ověřit, jak na ně bude tým reagovat. Také se budeme průběžně poznávat. Potřebujeme vytvořit jednotu. Týmy, které jsem měl předtím možnost vést, se vždy vyznačovaly dobrou vnitřní atmosférou. Každý, kdo bude součástí týmu, se musí chápat, respektovat, přijímat a jednoduše lidsky spolu vycházet. Česká reprezentace nepotřebuje radikální změny. Herní projev týmu v minulé sezoně nebyl špatný. Mužstvo přece jen postoupilo do divize A. Všichni hráči včetně trenéra Martina Bočka odvedli impozantní práci. Samozřejmě tam byly i chyby, které si v divizi A nebudeme moci dovolit. Budeme v klidu pracovat a doufám, že efekty budou viditelné na začátku sezony.“

Máš za sebou hromadu úspěchů. Je nějaký, kterého si ceníš nejvíce?
„S dovolením začnu tím, že úspěch je pro mě multidimenzionální pojem. Úspěchem je překonání vlastních slabostí, dobře splněný úkol, uznání v očích ostatních a tak dále. Pro mě bylo největším úspěchem prakticky od nuly postavit tým a dovést ho na mistrovství světa klubů. Myslím tím Lady Grembach Lodž. Tým byl složen z holek, které nikdy předtím nehrály plážový fotbal. A v průběhu šesti let tahle skupina holek vyhrála pětkrát polský titul, obsadila 5. místo v Evropě, druhé na světě a nakonec vyhrála i klubový titul mistryň světa. S muži jsem sedmkrát vyhrál polský titul a obsadil 6. místo v Evropě. Každý triumf byl jiný. Všechny mé úspěchy jsem však dosáhl s kluby, teď mě čeká výzva na úrovni národního týmu.“

Co jsem se dozvěděl, tak jsi působil také ve fotbal a futsalu, což se dá pochopit, ale trochu mě v tvém životopise zarazila manažerská pozice v basketbale. Můžeš prozradit více?
„Ano, to bylo moje dobrodružství v ženském basketbalu na nejvyšší národní úrovni. Měl jsem pozici generálního manažera a staral jsem se vlastně o všechno. Nakonec jsem se stal sportovním ředitelem a měl velký vliv na formování týmu. Měl jsem možnost spolupracovat se skvělým srbským trenérem Miodragem ´Milanem´ Gajićem, od kterého jsem se hodně naučil, mimo jiné organizaci práce a vztahy s týmem. Nicméně plážový fotbal byl pro mě vždy nejdůležitější.“

Poprvé povedeš v plážovém fotbale reprezentaci, navíc hned cizí země. Je to pro tebe velká čest?
„Samozřejmě, je to pro mě obrovská čest. S kluby jsem hrál na největších turnajích na světě. Jsou trenéři, kteří s kluby pracují celý život, a už jsem se smířil s tím, že jsem právě jedním z nich. Snil jsem o tom, že jednou budu trénovat reprezentaci, ale nečekal jsem, že přijde nabídka z Česka. Byl jsem překvapený. Vést národní tým je vyvrcholením mé práce v plážovém fotbale. Jsem vděčný lidem, kteří řídí český plážový fotbal, za důvěru, kterou do mě vložili. Můžu slíbit, že do toho dám sto procent a že se o všechny své znalosti a zkušenosti podělím s českými reprezentanty. Udělám vše, co bude v mých silách, aby fanoušci plážového fotbalu v České republice byli s národním týmem spokojení. Máte mé slovo.“

Ale zároveň je to také velký závazek, že? Muži postoupili do elitní divize EBSL, čekají nás zápasy proti evropské špičce…
„Nebojím se žádných výzev a to chci přenést i na hráče. Vždy můžete najít způsob, jak porazit soupeře, který je teoreticky lepší než vy. Mezi elitu plážového fotbalu patří od sezony 2024 také Česko. Začínáme z nízké úrovně, ale postupně chceme stoupat žebříčkem nahoru. Otázkou zůstává – jak dlouho nám to bude trvat? Plán pro letošní sezonu je především udržet tým mezi elitou, ale samozřejmě se pokusíme obsadit co nejlepší místo v divizi A. Jakmile si zvykneme hrát mezi elitou, začneme v žebříčku stoupat výš a výš. Tedy alespoň doufám. Mým snem je dovést českou reprezentaci na mistrovství světa. Letošní šampionát se konal v Dubaji, a abych byl upřímný, očekával jsem od některých týmů vyšší úroveň.“

Jak moc pikantní by pro tebe byl zápas proti Polsku?
„Takhle bych k tomu nepřistupoval. Češi a Poláci mají mnoho společného, ale to neznamená, že vzájemný zápas by byl přátelský. Body pravděpodobně budou potřebovat oba, takže se dá čekat boj po celém hřišti. Pro mě by to byl zápas jako každý jiný. V polské reprezentaci dojde letos zřejmě k výrazným změnám, jelikož skončil trenér Tomasz Wydmuszek. Je to škoda, protože kdyby došlo k vzájemnému duelu, postavil bych se svému kamarádovi a bývalému svěřenci. Nový trenér polské reprezentace zatím nebyl oznámen, jsem zvědavý, kdo to bude. Může se také stát, že se v této sezoně s Polskem neutkáme. Harmonogram evropských soutěží zatím není znám. Uvidíme, jaké soupeře nám osud vybere. Pokud to bude Polsko, tak pravděpodobně bude favorit, ale my budeme hrát tak, abychom tento zápas vyhráli.“

Kam bys chtěl český plážový fotbal posunout? Řekněme za pět let, kde bys ho rád viděl?
„V první řadě bych chtěl vybudovat zajímavý tým, který se bude každoročně účastnit turnajů s nejvyššími ambicemi a který se samozřejmě natrvalo usadí v divizi A. Rád bych po sobě zanechal určitý tréninkový systém, na kterém bude v následujících letech založena příprava týmů. Také budu chtít pomáhat s popularizací a propagací plážového fotbalu v celé České republice, nejen v Praze. Nicméně při odpovědi na takto formulovanou otázku bych rád viděl český tým bojovat ve finále Euro Beach Soccer League a ve finále mistrovství světa… Se mnou jako trenérem samozřejmě.“ (usměje se)