Reprezentanti přicestovali z Budapešti zpět do Prahy v noci z neděle na pondělí, během kterého absolvovali analýzu vítězného osmifinále i odpolední trénink. Úterý nabízí hráčů možnost individuálnějšího programu před tím, než se začnou důkladně připravovat na sobotní čtvrtfinále s Dánskem.

A šestadvacetiletý záložník italské Verony měl na programu i on-line setkání s novináři.

Jak budete trávit volnější den?

Je to individuálnější den, máme k dispozici regeneraci a venkovní prostory, takže si půjdeme asi zahrát nějaký jiný venkovní sport jako basketbal, beach atd. Ještě dobíhá regenerace po zápase, budeme i v péči fyzioterapeutů. A od středy se budeme postupně připravovat na Dánsko.

Na kolik už jste poznali Dánsko?

V pondělí jsme probírali vlastní osmifinále, v úterý nic asi řešit nebudeme. Všichni si budou chtít trošičku odpočinout. Ale sledujeme turnaj od začátku, tak určitě všichni nějakou představu máme. Obecně mají ale velmi dobře vyvážený tým, hrají zajímavý fotbal, který je hodně náročný. Bude to hodně těžký zápas, na který si musíme připravit, abychom uspěli.

Co říkáte na pondělní vyřazení Francie?

Dívali jsme se na pokoji s ostatními, bylo to pro mě velké překvapení. Spíše jsem čekal, že za stavu 3:1 přidají ještě další gól, zvlášť s ohledem na jejich ofenzivní sílu. Ale vůbec toho nevyužili, trochu je asi i podcenili a zápas se Švýcarskem nakonec nezvládli.

Když se vrátíme k zápasu s Nizozemskem, jak jste se v něm cítil? Musel jste se vyrovnávat s únavou?  

Cítil jsem se dobře a byl jsem připravený. Neodehrál jsem sice nějakou dobu celý zápas, což je pro hráče důležité, aby měl zápasovou kondici, ale nebylo to nic, s čím bych si před zápasem lámal hlavu. Poctivě jsme trénovali každý den a cítil jsem se dobře. Podmínky v Budapešti byly náročné, bylo horko a na obou týmech bylo znát, že odchází síly. Ale když vedete, tak se únava odbourává trochu jinak a hraje se vám lépe.

Zápas s Nizozemci vám vyšel, stejně jako celému týmu. Cítil jste po sezóně, že by vám turnaj mohl jít?

Měl jsem možná životní sezónu na klubové úrovni, týmu se dařilo a vezl jsem se na vlně. Byla to povedená sezóna, po které jsem přijel připravený a v pohodě. Zezačátku jsem asi čekal, že bych mohl dostávat více prostoru, protože jsem se cítil dobře a věřil jsem, že mám mužstvu co dát. Ale respektoval jsem jakékoliv rozhodnutí a připravoval jsem se tak, abych mohl kdykoliv zaskočit a pomoct týmu. Jsem nesmírně rád, že jsme zápas zvládli. Ne ani kvůli sobě, ale kvůli celkovému dění v České republice a kvůli tomu, co se stalo na Moravě. Mohli jsme vidět tolik fanoušků přímo na stadionu, to bylo opravdu úžasné. Nejdůležitější ale pro mě bylo, že jsme mohli poslat takovou pozitivní zprávu směrem do Česka.

Věříte, že dostanete šanci v základní sestavě i proti Dánsku?

Uvidíme, jak se trenéři rozhodnou, na to nemám teď odpověď, protože je to jen na rozhodnutí trenéra. Ale věřím, že všichni budeme připravení.

Jaké to je být v turnaji dál než Portugalci nebo třeba Francouzi?  

Je to uspokojující. Na druhou stranu jsme ale pořád v turnaji, takže se musíme soustředit na další zápas a snažit se přejít i přes dalšího soupeře. Pořád máme co ukázat.

Vy jste v roce 2016 měl premiéru za národní tým právě proti Dánsku, kterém jste navíc vstřelil gól. Jak na to utkání vzpomínáte?

Na ten zápas vzpomínám moc rád. Povedlo se mi dát gól hned na začátku mého prvního zápasu za národní tým. Byl to velký zážitek, moment něčeho nového. Přál jsem si vždy reprezentovat, takže to byl i jeden ze splněných snů. Ale určitě to není tak, že by Dánsko bylo mým oblíbeným soupeřem, byl to jen jeden zápas. Vždy do zápasu jdu s tím, že chci dát gól. Sice se to nečeká od každého záložníka, ale týmu to může hodně pomoct ke konečnému výsledku, ale i třeba kontrolovat hru. Jako se to třeba povedlo v osmifinále Tomášovi Holešovi proti Nizozemsku.

Jak vnímáte přímou konkurenci s Vladimírem Daridou? Bavili jste se o tom spolu? Vzal byste si od něj něco?

Nebavili jsme se o tom spolu, nebereme se jako přímí konkurenti. Dokážeme hrát i spolu a vzájemně si přejeme. Máme mezi sebou skvělý a přátelský vztah bez ohledu na to, kdo z nás bude hrát. Pro nás bude důležité, abychom uspěli jako tým. Věřím, že se Vláďa dá dohromady a bude k zápasu připravený, což by znamenalo, že náš tým bude zase silnější. Vláďa dokáže pracovat na obrovském prostoru, je silný v rozehrávce. Má spoustu pozitivních vlastností. Není to o tom, co bych si od něj chtěl vzít, ale chtěl bych říct, že jsem moc rád, že ho mám jako spoluhráče v týmu a moc si ho vážím.

Hodně Dánů hraje v italské lize? Máte s nimi zkušenosti?

Znám hodně kluků, osobně znám pouze Jense Strygera Larsena, s kterým jsem působil v Udine. Je to kvalitní obránce a po skupině se zařadil do základní sestavy, moc mu to přeji. Jsou tam velké osobnosti, například stoper Kjaer, který by se měl stát novým kapitánem AC Milán. Nebo třeba Mikkel Damsgaard, spoluhráč Kuby Jankta ze Sampdorie, kde si jej cení kolem čtyřiceti nebo padesáti milionů eur. To hovoří za vše. Bude to opravdu hodně těžký soupeř. A to nemluvíme o hráčích, kteří předvádí kvalitu v jiných top ligách. Moc se těším, až si to s nimi budeme moct rozdat a poměřit se s nimi. Věřím, že to zvládneme.

Koho jste měl v Budapešti na stadionu? A jak vnímáte celkovou podporu ze strany fanoušků?

Měl jsem na zápase hodně kamarádů a přátel, pro které jsem zařizoval lístky. Plus další známé, které jsem poznával na tribunách, To bylo moc příjemné. Nejvíc šťastný jsem ale byl proto, že jsem měl na stadionu tátu. To bylo hodně důležité a cítil jsem hrdost, že byl u toho. Myslím, že celkově podporu vnímáme všichni a dělá nám to radost. Fotbal zase táhne, EURO je veliká akce a lidi mají radost, že se daří. Takže to dělá radost i nám samotným. Fanouškovská základna je důležitá, a i z toho pohledu nás mrzí, že se hraje čtvrtfinále v Baku, protože tam nedostaneme fanoušky a naše rodiny. Pořád jsem to nepochopil. I kdyby se to hrálo třeba v Kodani, tak by se sice hrálo na dánské půdě, ale pořád bychom tam dostali část fanoušků a naše blízké. Takže by to bylo úplně jiné.

Byl jste někdy s fotbalem dál než v Baku? A jak se bude vyrovnávat s náročným cestováním a rozdílnými podmínkami?

Byl jsem v Baku, když se hrála kvalifikace na mistrovství světa pod trenérem Jarolímem. Cesta trvala dlouho, byly tam jiné podmínky a trochu jsme se s tím vyrovnávali, ale tohle je EURO. Čtvrtfinále. Není se na co šetřit, teď už může každý zápas být tím posledním. Pro ně to bude stejné, nebo možná ještě horší, protože to mají dál. Nemůžeme si dávat do hlavy, že jsme v nevýhodě. Pro oba týmy to budou stejné podmínky a musíme se připravit, co nejlépe.

 

+98 dalších fotek