Pavel Kadeřábek na svém druhém evropském šampionátu v kariéře může s radostí vyhlížet boje mezi elitní osmičkou turnaje.

Jak hodnotíte mimořádně povedené osmifinále?

„Šel jsem na turnaji poprvé do hry, ostrý zápas jsem nehrál měsíc a pět dní, takže to nebylo nic jednoduchého. Kluci z mančaftu mě ale podrželi. Na začátku jsem nějakou nervozitu cítil, ale po pár minutách všechno opadlo a cítil jsem se skvěle.“

Byla těžší mentální příprava na zápas, nebo obstát fyzicky?

„Ze všeho nejdůležitější bylo připravit se v hlavě. Když nehrajete, vypadnete z rytmu. Fyzicky se samozřejmě nějak udržujete, ale zápas nic nenahradí. Po pěti minutách jsem si v duchu říkal, že pokud vydržím celý zápas, tak klobouk dolů přede mnou… Ale ta hlava je nejpodstatnější.“

V klubu i reprezentaci pravidelně nastupujete na pravé straně hřiště, co dnešní nasazení na levém kraji obrany?

„Je to samozřejmě něco jiného, vpravo mi to sedí víc, cítím se tam komfortněji. Ale trenérovi jsem už před turnajem říkal, že nastoupím kdekoliv. Vykartoval se Honza Bořil, šel jsem na jeho místo a zápas se mně, myslím, povedl. Hrát přes nohu není nejpříjemnější, ani jsem neútočil tolik, jako když jsem vpravo. Ale celkově jsem myslím úlohu splnil a Dumfriese do ničeho nepustil. Sledoval jsem jeho výkony v základní skupině Eura, je to neúnavný jezdec, ale obešel mě jenom jednou v první půli.“

Ve druhém poločase jste se ocitl sám ve velké šanci. Co chybělo, aby nebezpečná střela skončila až v bráně?

„Střelu na zadní tyč jsem obalil celkem dobře, bohužel jsem to nezvedl právě přes nohu bránícího Dumfriese. Velká škoda, gólman šel na druhou stranu a pokud bych to trefil trochu výš, ani ten Dumfries by na střelu už nedosáhl. Můj gól by byl taková třešnička. Ze všeho nejdůležitější je ale naše vítězství. Jsem šťastný, že jsem u toho mohl být.“

+50 dalších fotek