Tomáš Petrášek: „Byl to první zápas v reprezentaci, nebudu lhát, nervozita před zápasem byla. Snažil jsem se dělat svou práci, jak nejlépe umím. Jsem rád, že jsme vyhráli, i když to mohlo být mnohem větším skóre. Ale moc si vážím, že jsem si připsal první start za reprezentaci.

Měl jsem za úkol hrát stejně, jako v klubu. Byla by hloupost měnit něco, díky čemuž jsem se do nároďáku dostal. S Davidem Hovorkou se mi komunikovalo velmi dobře, je to výborný parťák. Doufám, že jsem se odvděčil dobrým výkonem.

Všichni spoluhráči mě v reprezentaci přijali skvěle, stejně tak i celý realizační tým. Všichni to jsou profesionálové a skvělí lidé. Jsem opravdu vděčný, že tu můžu být. Můj výkon nebyl úplně ideální, ale myslím, že na první zápas v národním týmu to nebylo špatné. Měli jsme dost šancí přidat další gól. Já jsem měl taky velkou šanci, kterou bych asi normálně proměnil. Snad příště.

Strach jsem před zápasem určitě neměl. Kypřani v druhém poločase oživili hru střídáním, v zápase bylo i pár těžkých momentů a jsem rád, že jsme je společně zvládli.“

Výhru na Kypru vystřelili Holeš s Daridou

Antonín Barák: „Zápas to byl z mého pohledu dobrý. Jsem rád, že jsem opět v národním týmu, protože je to vždy velká čest tu být. Jsem také rád, že jsme zápas zvládli výsledkově, i když to mohlo být veselejším a vyšším skóre.

Tým byl poskládaný nově, mohlo to určitě fungovat i lépe, ale s ohledem na různé změny či premiéry v sestavě to nebylo špatné a měl jsem z toho dobrý pocit.

Měl jsem jednoduchý úkol od trenérů – vyhrát zápas. To se nám povedlo týmovým výkonem.“

Vladimír Darida: „Je škoda, že jsme nepřidali další gól. Je fajn, že jsme vyhráli, ale mohlo to být asi klidnější, pokud bychom přidali třetí branku. Myslím, že jsme plnili vše, co jsme si řekli. Až na dvě nebo tři situace jsme zápas měli pod kontrolou.

Některé situace jsme možná až moc překombinovali. Pokud bychom je řešili trochu jednodušeji, tak by to možná bylo lepší.

Atmosféra byla podobná jako na Bayernu, protože se také hrálo bez diváků. Já jsem obecně rád, že jsem zase mohl hrát za národní tým a potkat se s kamarády. Člověk se na sraz vždy těší.

Ráno před zápasem jsme nacvičovali standardní situace i penalty, takže jsme byli domluvení, kdo případně na penaltu půjde. Cítil jsme se dobře, tak jsem si míč vzal a jsme rád, že jsem ji proměnil.“