V rozhovoru pro magazín REPRE odpovídal na otázky, které fanoušky v posledních týdnech nejvíc zajímaly.

Manažerem české reprezentace jste druhým rokem a předtím jste stejnou funkci zastával také u týmu do jednadvaceti let. Je letošní rok nejtěžší v této funkci?

Výrazně. Dřív jsme řešili hlavně fotbal, ale dneska do toho zasahuje covid-19. Srazy se točí kolem testů, hygienických opatření a nenadálých změn. Takže určitě je ta práce těžší, než byla v měsících předtím.

Jak složité vůbec bylo přepnout z úspěšné hráčské kariéry do té funkcionářské?

Když jsem ukončil hráčskou kariéru, dal jsem si od fotbalu pauzu. Dva roky jsem odpočíval a užíval jsem si rodinu. Pak jsem dostal nabídku vrátit se do fotbalu, což přišlo v pravý čas. Naprosto mě ta práce naplňuje. Přepnout z hráčské kariéry díky tomu všemu nebylo vůbec složité.

Co všechno máte v popisu práce?

Je to mix různých oblastí od ekonomiky, přes organizaci až po logistiku. Mám na starosti veškeré finance, jsem zodpovědný za rozpočet, plánování srazů, realizační tým i organizaci všeho kolem národního týmu.

Díky této práci jste zůstal ve fotbalové kabině. Jaký nejhezčí moment jste zažil?

Jednoznačně musím říct loňský postup na mistrovství Evropy. Pro tyto momenty to děláme. Fotbal mi nechybí v tom smyslu, že bych si potřeboval kopnout do balonu, ale chybí mi kabina, atmosféra, úspěchy i zklamání. Teď to díky práci u reprezentace můžu prožívat dál, což mi maximálně vyhovuje a naplňuje mě to.

Na druhou stranu jste zažil i perné chvíle. Kdy vám bylo nejhůř?

V poslední době je to často kvůli covidu. Asi nejhorší to bylo v září během našeho prvního podzimního srazu. Měli jsme dva pozitivní případy včetně mě, a sraz byl kvůli tomu rozpuštěn. Doteď si myslím, že se mohlo postupovat jinak. Dneska vidíme, že se nic takového nestává, ani když týmy mají pozitivních případů víc. Tehdy propukla nepřiměřená hysterie. Možná i proto, že v českém sportu s tím nebyly zkušenosti a bylo to pro všechny nové. Teď už vidíme, že se to týká opravdu všech a katastrofa se z toho dělat nemá. Ale pozor! To neznamená, že bychom neměli mít co nejpřísnější opatření, abychom riziko co možná nejvíc snížili.

Jak těžké je dodržet přísná opatření?

Troufám si tvrdit, že máme jeden z nejpřísnějších režimů v Evropě. Například nevím o nikom, kdo by hráče zavřel na začátku srazu na pokoje do karantény, než přijdou výsledky prvních testů na covid. Dobrovolně si tak výrazně zkracujeme čas na přípravu před zápasy… Dodržujeme všechna opatření od UEFA i českých úřadů, a navíc přidáváme i naše vlastní. Přesto neexistuje klíč, jak to vyřešit stoprocentně. Museli bychom hráče a realizační tým zavřít týden před srazem, abychom měli jistotu. Jak vidíme, potkává to všechny a ta doba to zkrátka přináší.

Proč v případě pozitivního výsledku na covid-19 nezveřejňujete jméno hráče?

Jde o soukromí hráčů. A hlavně, všichni reprezentanti působí v klubech, které mají nastavenou svou strategii, jak toto téma komunikují. To musíme respektovat. Ve většině případů to pak hráči nebo kluby stejně zveřejní sami. A naopak, když se pozitivní výsledky týkaly mě nebo trenéra Jaroslava Šilhavého, kteří jsme zaměstnanci FAČR, tak jsme zveřejnili i jména.

Fanoušci se často ptají, proč reprezentace musí i v této době hrát přípravné zápasy. Program je kvůli nim ještě náročnější.

Program národního týmu určuje UEFA, a to včetně přípravných zápasů. Jsme povinní – stejně jako ostatní asociace – všechna utkání odehrát. Není zbytí. Doba je náročná, chápeme nářky hráčů a obavy klubů, ale nemáme jinou volbu. My máme obrovské štěstí v tom, že všichni hráči reprezentují rádi a jsou hrdí, že můžou v týmu být.

Kvůli zranění nebo pozitivním testům musela reprezentace v minulých měsících povolávat hráče i dodatečně. Proč v takových případech obvykle vybíráte v domácí lize, a ne v zahraničí?

Máme omezený čas. Jsme povinni hráče otestovat v laboratořích, které nám určuje UEFA. Navíc jen v určitém čase, do kterého se musíme trefit. U zahraničních hráčů bychom neměli šanci to stihnout.

Poslední dva zápasy roku 2020 hraje reprezentace v Plzni. Nebyla ve hře varianta nastoupit ve dvou různých městech?

Původně jsme to rozdělit chtěli, ale fanoušci stejně nemůžou na stadiony, a z logistických i finančních důvodů je mnohem jednodušší zorganizovat zápasy na jednom místě. Navíc díky tomu budeme méně cestovat, takže se tím snižuje i riziko nákazy covid-19 při přejezdech týmu. Zůstat na jednom místě je logické řešení.

Brzy začne rok 2021, který bude nabitý. Reprezentaci čekají zápasy kvalifikace o postup na mistrovství světa a také odložené UEFA EURO 2020. Jak náročná bude příprava?

V březnu nás čekají tři ostré zápasy kvalifikace mistrovství světa, které budou strašně důležité. Soupeře se dozvíme 7. prosince. Bude to náročné pro hráče i na organizaci. Stejný režim bude v září. A co se týče mistrovství Evropy… Máme připravený kemp v Itálii, který nám hradí náš komerční partner Ski- & holiday area Gitschberg Jochtal a který nám nabídne skvělé možnosti na trénink. A pak bude EURO. Uvidíme, jaká budou platit opatření ohledně koronaviru. Moc bych si přál, aby mistrovství Evropy už bylo i s fanoušky na stadionu.

Máte informace, jestli se UEFA EURO 2020 uskuteční v původním formátu ve dvanácti zemích?

Zatím máme takové informace, že by se EURO mělo sehrát v původním formátu. Ale v téhle době nikdy nevíte, co bude zítra. Myslím, že i UEFA stále mapuje možnosti, jak odehrát EURO co nejbezpečněji. Ke změnám asi dojít může, ale to je všechno záležitostí UEFA. Případně bychom museli adekvátně reagovat.

Jak velké je lákadlo postoupit na mistrovství světa? Vy jste si na něm zahrál i jako hráč při jediné české účasti v roce 2006.

Mistrovství Evropy je obrovská akce, ale mistrovství světa je ještě výš. Ten turnaj sleduje doslova celý svět. A být účastníkem mistrovství světa je top, co fotbalistu na reprezentační úrovni může potkat.