„Byly chvíle, kdy jsem si myslel, že ten můj střelecký rekord v české reprezentaci překoná právě Milan Baroš. A když si vzpomenu na zápasy, ve kterých jsme spolu nastupovali… Hrálo se mi s ním skvěle,“ v minulosti popisoval Jan Koller.

Právě Koller a Baroš jsou dodnes nejlepšími střelci v historii české a československé reprezentace. Každý s jiným herním stylem, ale dohromady zatraceně nebezpeční.

Vzpomínáte na EURO 2004? Třeba na nezapomenutelný zápas proti Nizozemsku, ve kterém český tým prohrával 0:2, ale nakonec zvítězil 3:2? Na slavném obratu se tehdy svými góly podíleli Koller i Baroš, který se nakonec s pěti trefami stal nejlepším střelcem šampionátu.

Za reprezentaci nastoupil Baroš poprvé tři roky předtím. Nebylo mu ještě ani dvacet, když 25. dubna 2001 naskočil v přípravném zápase v Praze na Letné proti Belgii. Hned dal gól, kterým zařídil remízu 1:1.

A v dalším utkání proti Severnímu Irsku zrovna tak.

Ostravský patriot tím rozjel úžasnou reprezentační kariéru, během níž dokázal v 93 zápasech nastřílet 41 gólů.

„Jeho největší síla spočívala v tom, když dostal rychlý míč do souboje. V tom byl díky své rychlosti jedním z nejlepších vůbec. Pro tým to byl ohromně platný hráč,“ vysekl před lety Barošovi poklonu bývalý trenér národního týmu Karel Brückner.

Baroš kromě bronzu na EURO 2004 zažil dohromady tři účasti na evropských šampionátech a startoval také na mistrovství světa 2006. Reprezentační kariéru ukončil po EURO 2012.

„V národním týmu jsem prožil krásných – a myslím, že i úspěšných – jedenáct let. Hrát za reprezentaci jsem vždycky pokládal za velkou čest.“

Na úspěchy dosáhl Baroš i mimo národní áčko. Je mistrem a vicemistrem Evropy do 21 let.

Jako první český fotbalista spolu s Vladimírem Šmicerem vyhrál Ligu mistrů, a to v roce 2005 s Liverpoolem. Působil také v Aston Ville, Lyonu, Portsmouthu, Galatasarayi a Antalyasporu, kde dosáhl na tu větší, tu menší úspěchy v podobě ligových či pohárových triumfů.

V roce 2014 se vrátil natrvalo do Česka. Nejdřív do svého milovaného Baníku, následně krátce do Mladé Boleslavi a Liberce, než v roce 2017 znovu podepsal smlouvu s Ostravou. Tedy tam, odkud se do velkého a úspěšného fotbalu odrazil. V osmatřiceti letech tam působí dodnes.