Tkáčovi navíc na stadionu v Uherském Hradišti fandila celá rodina: aby ne, když to má z nedalekého Zlína půl hodiny autem.

Tkáčovi stačila proti Slovensku chvilička, aby výrazně zasáhl do děje zápasu jako střídající společně s dalšími sedmi hráči do druhého poločasu. A už ve 47. minutě slavil vstřelený gól. „Na hřiště jsem šel s tím, že chci dát gól. Takže mám velkou radost, i proto ze mě možná docela brzo spadla nervozita,“ usmíval se po utkání hráč FC Zlín.

O minulém víkendu v Uherském Hradišti se svým týmem prohrál ligové derby, ve čtvrtek proti Slovensku na stadionu Miroslava Valenty prožil úplně opačné emoce. 

„Teď to bylo o něčem jiném, derby se nám v lize nepovedlo. Chtěli jsme s jednadvacítkou zápas proti Slovensku zvládnout a naladit se na kvalifikaci, což se snad povedlo. Rychlý gól zkraje druhé půle nám pomohl, pak jsme si zápas docela v klidu pohlídali. Nebylo to špatné z naší strany,“ těšil se Tkáč.

Jeho gól ze 47. minuty, kdy na druhé tyči trefil centr Martina Suchomela zblízka do odkryté branky vypadal jako snadná záležitost. „Takové situace, které vypadají jako nejjednodušší, jsou občas nejtěžší,“ říkal s úsměvem Tkáč.

„Ale já v sobě mám, že podobné situace ve vápně zkouším a chci dohrávat. Od začátku akce jsem volal na Martina Suchomela, centr možná ještě tečoval Filip Vecheta a já už míč jen doklepl do brány. Jenom jsem se soustředil, ať míč dobře trefím,“ popisoval Tkáč svůj premiérový gólový zápis mezi „Lvíčaty“.

Přitom nechybělo moc a brzy mohl přidat i druhý zásah: jeho trestný kop však slovenský brankář vytěsnil na roh. „Původně jsem říkal Kubovi Křišťanovi, ať to někomu pošle na hlavu. On balón přeběhl a střela vyšla na mě. Trefil jsem to dobře, ale bohužel spíš jen doprostřed brány,“ uvedl Tkáč.

Zápas pro něj byl nevšedním zážitkem. A možná i satisfakcí za nedávné složité období, kdy kvůli vleklým zdravotním problémům prakticky vynechal celou loňskou sezonu. „Nebylo to jednoduché, ale nějak jsem se vrátil. I v lize jsem v sezoně už něco odehrál a góly dal. Určitě mně může pomoci i jednadvacítka,“ věřil Tkáč.

Duel v Uherském Hradišti si nenechala ujít jeho rodina, známí i kamarádi. Na tribuně mu fandilo 20 blízkých, s nimiž se po zápase dlouze zdravil a fotil.

A Tkáčovi učarovala i atmosféra na utkání se Slovenskem, kam na přípravný zápas dorazilo přes čtyři tisíce fanoušků. „Neuvěřitelné, fakt jsem koulel očima. Moc všem děkujeme,“ vzkázal Tkáč.

Věří, že jednadvacítka pozitivní energii nabranou ve čtvrtečním zápase zužitkuje i v úterý 12. září v zahajovacím zápase kvalifikace na Islandu.

„Chtěli jsme zápas se Slovenskem zvládnout, abychom na Island šli v pohodě a nějak naladění. Nebude to jednoduché, i proto, že se hraje na umělé trávě, na níž jsem ještě soutěžní zápas nehrál. Uděláme ale všechno, abychom byli stoprocentně nachystaní a utkání na Islandu zvládli.“

+79 dalších fotek